Flóra Chráněné krajinné oblasti Litovel: seminární práce do e

Oman vrbolistý Botanická charakteristika: vytrvalá, 25 – 80 cm vysoká, lysá nebo řidčeji roztroušeně chlupatá bylina s přímou, olistěnou lodyhou. Listy přisedlé,podlouhle kopinaté, podlouhlé nebo úzce vejčité, celokrajné, po okraji drsné, lysé nebo na rubu roztroušeně chlupaté. Úbory jednotlivé nebo v řídkých chocholičnatých květenstvích, 2,5 – 5,5 cm v průměru, žluté. Zákrov polokulovitý, vnější zákrovní listeny kratší než vnitřní, jazykovité i trubkovité květy žluté. Plody jsou lysé, hnědé až hnědočerné nažky opatřené chmýrem.

Místa výskytu: pokud chceme vidět tento druh v přírodě, musíme se vypravit do světlého listnatého lesa, třeba doubravy nebo dubohabřiny, popřípadě na výslunnou stráň, suchou louku, do křovinatých porostů. Roste na střídavě vlhkých, hlinitých až jílovitých, humózních, úživných půdách na vápnitých bazických podkladech. Nitrofilní druh.

Význam a zajímavosti: oman vrbolistý je vhodnou rostlinou na záhony, méně již do skalek, kvůli vyššímu vzrůstu. Nejlépe se vyjímá v menších trsech.

Ochrana: oman vrbolistý se na našem území rozpadá na dva poddruhy – oman vrbolistý pravý (Inula salicina salicina) a oman vrbolistý drsný (Inula salicina aspera), který bývá někdy považován za samostatný druh oman drsný (Inula aspera). První poddruh je zařazen mezi druhy vyžadující pozornost (C4a), sice se vyskytuje v teplejších oblastech hojně, avšak na mnoha částech území je jeho výskyt roztroušený nebo zde zcela chybí. Poddruh druhý patří do skupiny nezvěstných taxonů (A2). U nás se vyskytoval (vyskytuje?) jen na několika málo lokalitách a tvoří zde severní hranici svého areálu výskytu. Největším nebezpečím je pro něj sukcese dřevin, které jej zastiňují a potlačují jeho populace. Za další typ ohrožení by bylo možno považovat neodborné zalesňování.